Leden 2014

Konec jedné cesty a začátek další

29. ledna 2014 v 15:20 | Ellien |  Autorčiny články
Ahojte všichni,
jestli tedy tento blog ještě vůbec někdo čte ;) Ne, nevadí mi to, vážně ne. Každopádně- tohle bude asi nejdelší článek v historii blogu.

Tak jak bych začala.
Je to těžké rozloučit se s blogem, který má už rok a devatenáct dní? Ano, je. Nechce se mi opouštět bezpečný přístav Dračích Jezdců.
Hrozně mi to uteklo! Celý ten rok, pořád tomu nějak nemohu uvěřit. S blogem, kterému se aktivně věnuji mi ten rok utíká pomalinku, polehounku...ale tady to bylo jako nasednout na hřbet velkého draka a letět. Tak rychlé mi to přišlo.
Ani jsem neoslavila narozeniny blogu. Tak trochu- věděla jsem, že 10. ledna máme narozeniny. Ale nechtěla jsem k tomu nic moc psát. Neměla jsem hlavně o čem. Články jsem sem přidávala, sami víte, jednou za čas, a čtenářů až na pár věrných (Ilon-ká a Lory, holky moc vám děkuju, že jste na tenhle blog chodily dokud byl aktivní ♥) moc nebylo. To samozřejmě nehraje roli, ale já neměla psát o žádných významných událostech, žádné nebyly. Jen jsem psala o mé milované tetralogii, o postavách a dracích. Nic víc ani míň.
Ale vzpomněla jsem si, že slavíme první rok na Intherianci! A ráda. Je to pěkný pocit, když si můžete říci, ano, můj blog slaví narozeniny.
Víte, když jsem psala v říjnu poslední článek, nevěděla jsem to. Ale potom zasáhla svou krutou rukou škola, a letos už je to težší. Jsem v osmičce (nemám si co stěžovat ale stejně) a musím se učit kvůli dobrým známkám na vysvědčení. Noo jo. Blog byl opomenut, protože jsem sama měla jen taktak času na ten svůj hlavní povídkářský. Chvíli trvalo, než jsem se odhodlala sem jen nakouknout. Pak přišly výčitky, a vlastně i klid.
Když jsem tak přemýšlela, mám pocit, že jsem sem už dala snad všechno o mém Eragonovi. Nazývám ho svým, protože jsem na něm vyrostla. I s Harrym P. to byly dvě nejlepší ságy mého dětství. Milovala jsem a miluju Eragona a celou sérii. Od jedenácti jsem do toho zažraná.
A navíc. Zkoušela jsem znovu číst první díl a ono mě to...nepopadlo. Nějak se mi to nechtělo číst podesáté. A tak jsem knihy předala bráchovi. Čte už Eldesta. Líbí se mu to. Taky tohle mě donutilo říct si, že už jsem asi vyrostla. Že je načase uzavřít jednu kapitolu a vydat se vstříct další.
Dala jsem sem spoustu věcí, údajů a informací. Trochu toho, co jsem chtěla udělat chybí. Třeba dát sem všechny díly online, přepsat těch pár věcí zezadu knihy. Ale ono...bylo by to trochu porušení autorských práv. Ale to je jen chabá výmluva.
Ale jinak jsem spokojená. Je tu dost věcí, které bych tu mít chtěla. Je tu uklizeno, pořádek. Líbí se mi tu. Můj malý koutek fantazie. Uchovala jsem tu trochu z mého dětství. Ráda se sem budu vracet a číst si dokola tenhle článek. Protože je pravdivý.
Doufám, že i občasným návštěvníkům se tu líbilo. Fanclub je stále platný- dejte si na blog ikonky, dejte světu vědět, že máte rádi tuhle ságu!
A všechny informace, které jsem sem dala můžete použít, zkopírovat, předat. Se zdrojem, prosila bych. Je vám to tu k dispozici. Budu ráda, když moje práce nepřijde vniveč.
Jsem ráda, že se s vámi a blogískem loučím v dobrém. Třeba to tu jednou předám bráchovi. Co já vím. Třeba se vrátím.
Ale budu tu pořád.
Mějte se nádherně a nechť nad vámi hvězdy bdí.
Ellien

:)