Konec jedné cesty a začátek další

29. ledna 2014 v 15:20 | Ellien |  Autorčiny články
Ahojte všichni,
jestli tedy tento blog ještě vůbec někdo čte ;) Ne, nevadí mi to, vážně ne. Každopádně- tohle bude asi nejdelší článek v historii blogu.

Tak jak bych začala.
Je to těžké rozloučit se s blogem, který má už rok a devatenáct dní? Ano, je. Nechce se mi opouštět bezpečný přístav Dračích Jezdců.
Hrozně mi to uteklo! Celý ten rok, pořád tomu nějak nemohu uvěřit. S blogem, kterému se aktivně věnuji mi ten rok utíká pomalinku, polehounku...ale tady to bylo jako nasednout na hřbet velkého draka a letět. Tak rychlé mi to přišlo.
Ani jsem neoslavila narozeniny blogu. Tak trochu- věděla jsem, že 10. ledna máme narozeniny. Ale nechtěla jsem k tomu nic moc psát. Neměla jsem hlavně o čem. Články jsem sem přidávala, sami víte, jednou za čas, a čtenářů až na pár věrných (Ilon-ká a Lory, holky moc vám děkuju, že jste na tenhle blog chodily dokud byl aktivní ♥) moc nebylo. To samozřejmě nehraje roli, ale já neměla psát o žádných významných událostech, žádné nebyly. Jen jsem psala o mé milované tetralogii, o postavách a dracích. Nic víc ani míň.
Ale vzpomněla jsem si, že slavíme první rok na Intherianci! A ráda. Je to pěkný pocit, když si můžete říci, ano, můj blog slaví narozeniny.
Víte, když jsem psala v říjnu poslední článek, nevěděla jsem to. Ale potom zasáhla svou krutou rukou škola, a letos už je to težší. Jsem v osmičce (nemám si co stěžovat ale stejně) a musím se učit kvůli dobrým známkám na vysvědčení. Noo jo. Blog byl opomenut, protože jsem sama měla jen taktak času na ten svůj hlavní povídkářský. Chvíli trvalo, než jsem se odhodlala sem jen nakouknout. Pak přišly výčitky, a vlastně i klid.
Když jsem tak přemýšlela, mám pocit, že jsem sem už dala snad všechno o mém Eragonovi. Nazývám ho svým, protože jsem na něm vyrostla. I s Harrym P. to byly dvě nejlepší ságy mého dětství. Milovala jsem a miluju Eragona a celou sérii. Od jedenácti jsem do toho zažraná.
A navíc. Zkoušela jsem znovu číst první díl a ono mě to...nepopadlo. Nějak se mi to nechtělo číst podesáté. A tak jsem knihy předala bráchovi. Čte už Eldesta. Líbí se mu to. Taky tohle mě donutilo říct si, že už jsem asi vyrostla. Že je načase uzavřít jednu kapitolu a vydat se vstříct další.
Dala jsem sem spoustu věcí, údajů a informací. Trochu toho, co jsem chtěla udělat chybí. Třeba dát sem všechny díly online, přepsat těch pár věcí zezadu knihy. Ale ono...bylo by to trochu porušení autorských práv. Ale to je jen chabá výmluva.
Ale jinak jsem spokojená. Je tu dost věcí, které bych tu mít chtěla. Je tu uklizeno, pořádek. Líbí se mi tu. Můj malý koutek fantazie. Uchovala jsem tu trochu z mého dětství. Ráda se sem budu vracet a číst si dokola tenhle článek. Protože je pravdivý.
Doufám, že i občasným návštěvníkům se tu líbilo. Fanclub je stále platný- dejte si na blog ikonky, dejte světu vědět, že máte rádi tuhle ságu!
A všechny informace, které jsem sem dala můžete použít, zkopírovat, předat. Se zdrojem, prosila bych. Je vám to tu k dispozici. Budu ráda, když moje práce nepřijde vniveč.
Jsem ráda, že se s vámi a blogískem loučím v dobrém. Třeba to tu jednou předám bráchovi. Co já vím. Třeba se vrátím.
Ale budu tu pořád.
Mějte se nádherně a nechť nad vámi hvězdy bdí.
Ellien

:)
 

Zbraně

30. října 2013 v 19:30 | Ellien |  Zbraně
Elfské meče
Meče vyrobené elfy jsou nejlepší jaké můžete sehnat. Jsou lehké a nedají se zlomit ani přeseknout. Jejich čepel je překrásně zpracovaná a jsou většinou vyzdobeny nějakými motivy.

Trpasličí luky
Trpaslíci se naučili vyrábět luky z rohů feldünostů a později i z rohů urgalů. Jejich výroba trvá i několik desítek let. A je zakončena vyzdobením luku. Každý trpaslík si takovýto luk velmi chrání, jelikož je to velká vzácnost. Takovýto luk dokáže střelit až na půl míle. Je těžší než kde jaký luk a k napětí tětivy potřebujete velkou sílu.

Volund
Kladivo krále trpaslíků Hrothgara. Hrothgar se díky němu stal obávaným válečníkem, když se s ním oháněl nad hlavou. Předávala se jím také vláda nad trpasličím národem. Byl vždy dědičný v klanu.

Zar'roc
Meč Jezdce Morzana, byl ukován elfskou kovářkou Rhunön, která ho uděla nezlomitelný a nezničitelný. Do jeho rubínu se dá ukládat energie, tak aby si ji nosiotel mohl pozdějít vzít a dobýt své síly. Když byl Morzan, Křivopřísežník, zabit Bromem, tak mu sebral meč a později ho daroval Eragonovy. Lidé neměli Zar'roc v lásce, ale když s ním zabil Durzu, Stína, změnili na meč názor. Nakonec si ho vzal jako právoplatné dědictví prvorozeného Murthagh, když ho Eragonovy sebral, během Bitvy na Hořících pláních.

Brisingr
Meč, který si Eragon po ztrátě Zar'rocu ukoval za pomoci elfské kovářky Rhunön. Má zvláštnost, že když se vysloví jeho jméno, rozzáří se jasným modrým plamenem, a má ještě ničivější účinky. Asi to bude právě tím zvláštním typem výroby.

Pás Belota Moudrého
Dlouhý modročerný pás na meč, nezvykle silný a těžký. Je vyrobený z vláken spletených do složitého vzoru, který zobrazuje šlahouny révy Lianí. Ve svém středu má ukrytých dvanáct diamantů, z nichž každý má palec v průměru. Čtyři jsou bíle, čtyři černé a po jednom žlutém, červeném, modrém a hnědém. Tyto drahokamy jsou vůbec nejdokonalejší, které kdy Jezdci získali, některé byli vyměněni s trpaslíky, jiné jsou vahrané z bitev a některé vytěžili sami Jezdci. Do těchto diamantů může nositel ukládat svou energii a pak si ji kdykoli vybrat.

Eragonův meč, dlouhý jílec, zdobení

Meč po celé délce, kliknutím se zvětší

Typický elfský meč s delším jílcem a protáhlou, úzkou čepelí která snadno pronikne kroužkovým brněním.

Elfská dýka

Aryina zbraň- zvláštní "sekaná" čepel

Obrazek
Galbatorixova zbraň

Obrazek
Durzova zbraň- obzvláště nechutná

Tak to by bylo ze zbraní snad vše, co jsem si o nich dohledala. Zdroje obrázků zjistíte kliknutím na ně, zdroj informací pochází ze stejných stránek jako obrázky. Mějte se krásně!
Ellien

Tapety/Wallpapers a ukázky kapitol ke stažení

25. října 2013 v 10:36 | Ellien
Eragon - odkaz Dračích jezdců
Ukázky z knih
Eragon- úvod + 1. kapitola
Eldest- 1. kapitola
Brisingr- 1. kapitola
Průvodce po Alaagesii- ukázková dvoustrana

Tapety Inheritance
 


Je zpátky a neví co by řekla

24. října 2013 v 20:03 | Zoey |  Autorčiny články
Ahoj všem, kdo ještě zbyli,
stále jsem naživu. Nezmizela jsem nadobro, nebojte :) Jen jsem teď neměla čas, a proto bylo načase dát si pauzu, v mém případě měsíční. Nakonec jsem se ale rozhodla pokračovat, a vytrvat!
V následujících dnech, především však po podzimních prázdninách, se můžete těšit na soupis a články o:
Tapety nebo ukázky z knihy ke stažení- 25.10.
Zbraně- 30.10.
Doplnění herců-Několik dní (3.11.-6.11.)
Doplnění postav- Několik dní (7.11.-10.11)
Doplnění Kdo žije v Alaagesii a Místa v Alaagesii-Průběh měsíců (Listopad-Prosinec)
Všechny čtyři díly online k přečtení nebo ke stažení- Co nejdříve a v průběhu měsíců
Přepsání stručného přehledu postav, míst a některých zvláštností- Listopad
Přepsání Starověkého jazyka a Původu názvů- Konec listopadu
O nakladatelství Fragment- Prosinec
První narozeniny blogu!- 10.1. 2014
A tohoto se budu držet, to vám mohu svatosvatě slíbit. Takže kdo jste mě ještě nezavrhli, budu ráda :)
Ellien

Dračí Jezdci

27. září 2013 v 16:48 | Ellien |  Kdo žije v Alaagesii
Dračí Jezdci je organizace, která se vytvořila aby byl mír mezi elfy a lidskou rasou. Elfové a lidé mezi sebou hodně válčili, zabíjeli se draci, a proto se uzavřela tato dohoda- trvající dodnes.
Jezdci se stali ochranou celé země, ale byli také léčiteli, mágy a učenci. Přinesli Alaagesii nový mír, a po jejich vládu byl svět o mnoho lepším. Do té doby, než přišel Galbatorix.
Když ze své vlastní hlouposti přišel o svou dračici, zešílel. Chtěl po vůdcích nového draka, ale oni ho odmítli. Z nenávisti k nim se spřáhl s Morzanem, z třinácti jezdců učinil 13 Křívopřísežných, a s jejich pomocí ostatní Jezdce pozabíjel. Posledními žijícími Jezdci, kteří žili v ústraní, byli Brom a elf Oromis s drakem Glaedrem. Všichni tři však také zemřeli v králových rukou.
Galbatorix si také přivlastnil zbylá vejce- červené, modré a zelené. Z modrého se vylíhla Safira, pro Eragona. Červené vejce se stalo drakem Trnem, jehož jezdce se stal Murtagh. A ze zeleného se vylíhl Fírnen, jehož jezdkyní se stala elfka Arya, a ten se také následovně spřátelil se Safirou.
Jak pokračoval osud našich hrdinů, a vůbec celé Alaagesie, už jsme se v knize nedozvěděli. Christopher Paolini se však v rozhovoru pro New York Times zmínil, že tak těžce vybudovaný svět, jakým byla právě Alaagesie, nehodlá opustit nadobro. Určitě bychom se rádi dozvěděli něco víc o tajemné čarodějce Angele a jejím Solembumovi, nebo o Bromově minulosti, či o minulosti samotné Seleny, matky Eragona. Můžeme tedy doufat, že nějaké to možné pokračování bude!

Kam dál